• Literární revue



    Literární revue je projekt , ve kterém studenti psychologie píšou recenze na přečtené knihy s psychologickou tématikou. Psychologických knížek je mnoho a v dnešní uspěchané době času málo. Proto pro vás připravujeme každý měsíc recenze na různě laděná témata, jak na odborné, tak i populárně naučné knihy. Například v měsíci květnu jsme pro vás měli připravené téma lásky, v září jsme se věnovali tématu osobního rozvoje. Pokud budete sledovat naše sociální sítě, možná budete moct o některém dalším tématu rozhodnout i vy! V recenzích se dočtete základní informace o knize, co od ní můžete očekávat, co se na knížce recenzentovi líbilo i nelíbilo, případně vám prozradí zajímavou myšlenku, o které se dočetl. Každý čtenář si pak určitě vybere tu pravou knihu pro něj, ať už je to student, odborník či zájemce o psychologii!

  • Spolupracujeme s nakladatelstvími:

  • Procházet knížky

Jak se vzájemně chápat: generace X, Y, Z

Jak se vzájemně chápat: generace X, Y, Z Obálka knihy Jak se vzájemně chápat: generace X, Y, Z
Monika van den Berg
Populárně naučná
Grada
2020
232
Evča

„Různé věkové skupiny (generace) vyrůstají v rodinách a na pozadí událostí. To jim poskytuje živnou půdu pro růst. Podle toho, v jakém prostředí vyrůstaly, dostaly více či méně živin, kvalitnějších či méně kvalitních. Ty pak slouží jako základ, ze kterého je možno čerpat a stavět na něm pomyslný most k odlišné generaci.“ (Berg, 2020, str. 152)

Určitě jste už někdy četli články o tom, jak se jednotlivé generace liší a jaké mají jejich členové silné a slabé stránky. Zamysleli jste se však někdy nad tím, jak rozdíly mezi generacemi přemostit a budovat kvalitnější vztahy? Pokud ne, pomocníkem vám může být tato kniha. Autorka v ní jednotlivé generace charakterizuje a také nabízí pohledy na to, jak lze komunikaci mezi příslušníky generací vést tak, aby vedla ke spolupráci, nikoli k odsuzování. Většina knihy je věnována teorii, která je ale prokládána ilustračními příklady, které čtenáři umožňují uchopit téma praktičtěji. Mezi řádky autorka motivuje čtenáře, aby se nenechali konzumním a rychle se měnícím světem odpojit od reality a budování kvalitních mezilidských vztahů, jak na pracovišti, tak v rámci rodiny. Na konci knihy je několik stran věnováno tipům, jak poznatky nabyté z knihy aplikovat ve svém životě. Líbila se mi autorčina snaha přispět k porozumění napříč generacemi a také to, že do knihy zahrnula i praktické tipy a teorii doplnila o příklady. Trochu mě rušilo, že autorka občas zbytečně opakovala již řečené. Měla jsem pocit, že autorka trochu kritičtěji přistupuje k mladším generacím; připadalo mi, že u těch „starších” generací se více soustředila na pozitiva nebo na neutrální věci. Možná to ale je způsobeno tím, že mladším generacím autorka v knize věnovala trochu víc prostoru. Kniha se četla dobře a poskytla mi nové pohledy na mezigenerační vztahy a spolupráci. Velmi mě zaujala pasáž o efektivitě generačně různorodého pracovního týmu. Knihu doporučuji každému, kdo by se chtěl zamyslet nad komunikací a spoluprací v generačním kontextu.

Zdroj: Berg, M. van den. (2020). Jak se vzájemně chápat: generace X, Y, Z. Grada.

V síti dezinformací

V síti dezinformací: proč věříme alternativním faktům Obálka knihy V síti dezinformací: proč věříme alternativním faktům
Jiří Táborský
Populárně naučná
Grada
2020
224
Pája

„... doufám, že už netrváte na tom, že podstatné je, jak se věci opravdu mají. Jistě už chápete, že podstatné je i to, jak vypadají.“ (Táborský, 2020, str. 56)

Kniha pojednává o lidském vnímání informací a možnostech manipulací s tímto vnímáním. Autor na příkladu výzkumů, osobních zkušeností i skutečných událostí ukazuje, jaké praktiky se využívají na poli marketingu, politiky, ale i v mediích. Kniha se snaží čtenáři vysvětlit, jak snadné je ovlivnit veřejnost a na co si dávat pozor v našem osobním životě. Vzhledem k atraktivitě tématu a uvádění snadno pochopitelných příkladů je dílo chytlavé a snadno se čte. Na knize oceňuji nejen obrovský přehled, který autor o tématu má, ale také možnost zjistit si víc prostřednictvím citací. Mně osobně kniha přinesla hlavně nový pohled propojující známé psychologické efekty a výzkumy s manipulativními technikami v nečekaných souvislostech

Zdroj: Táborský, J. (2020). V síti (dez)informací: Proč věříme alternativním faktům. Grada.

Mít nebo být?

Mít nebo být? Obálka knihy Mít nebo být?
Erich Fromm
Odborné
Portál
2020
240
Týna

„Lidé jsou dnes přitahováni mechaničnem, silnými stroji, absencí života a stále více i destrukcí.“ (Fromm, 2020, str.21)

Erich Fromm, německý psycholog a psychoanalytik, který se proslavil mimo jiné i jako autor řady knih, založených na kombinaci psychologie a filosofie, od kterých se neliší ani jeho titul Mít, nebo být? Ústřední problematika jako by se zabývala popisem dnešní doby, přestože byla kniha vynesena na světlo již v roce 1976. Není tedy divu, že patří k autorovým nejslavnějším dílům. Jak ze samotného názvu vyplývá, kniha se zabývá rozborem a přiblížením dvou způsobů existence – vlastněním (modus „mít“) a bytím (modus „být“). Fromm odkládá všechny iluze stranou a vychází ven s pravdou o lidské přirozenosti, jejíž smysl života je založen převážně na neomezené slasti, která uspokojuje veškeré naše subjektivní potřeby. Domnívám se, že Fromm tento spis využívá jako varovné upozornění, vyjadřující přání směřující k tomu, aby se lidé alespoň pokusili zamyslet nad způsobem života a nad svými životními prioritami. Jeho názor je založen na tom, že neomezené uspokojování všech našich tužeb rozhodně nevede k blahu, ke smysluplnému naplnění našeho života. Neboť ve chvíli, kdy je naše uspokojení závislé na materiálních zdrojích (v modu „mít“), dostáváme se do nekonečné smyčky, kdy naše přání nedojdou konce. V knize jsou přiblíženy různé oblasti našeho života, s nimiž denně přicházíme do stylu, např. od vzdělání, náboženství až po mezilidské vztahy, na kterých jsou uvedeny příklady rozlišující modus „mít“ a modus „být“. Díky zprostředkovaným příkladům jsou nám rozdíly mezi těmito dvěma způsoby existence objasněny a my tak dostáváme příležitost zorientovat se v probírané problematice a rozhodnout se, k jaké straně se chceme do budoucna přiklánět. Knihu bych doporučovala každému, kdo je ochotný přijmout odpovědnost za svůj přístup k životu a připraven zamýšlet se nad nejzákladnějšími problémy naší existence.

Zdroj: Fromm, E. (2020). Mít, nebo být? Portál. 

Tekutá modernita

Tekutá modernita Obálka knihy Tekutá modernita
Zygmunt Bauman
Odborné
Portál
2020
286
Nikča

„Být moderní začalo znamenat, stejně jako doposud, neumět se zastavit a už vůbec ne klidně stát.“  (Bauman, 2020, str. 43)

Sociolog Zygmunt Bauman využívá ve své knize velmi výstižnou metaforu tekutosti jako označení pro moderní dobu a společnost. Tekutost a modernitu spojuje vlastnost kapalin. Tou je neustálá a nevratná změna pozice látky, která způsobuje kvůli tlaku působících sil právě onu tekutost. Bauman vidí spojitost této vlastnosti kapalin a moderní doby. Jako hlavní vlastnost moderního života uvádí měnící se vztah mezi prostorem a časem, ale také další atributy jako emancipaci, individualitu, práci a komunitu. Těmto tématům se věnuje v jednotlivých kapitolách knihy. Jak sám autor uvádí, společnost 21. století není o nic méně moderní než jako společnost, která vstupovala do 20. století. Proces modernity tak proto není nikdy ukončen a autor vysvětluje všechny koncepty modernity (i přes svůj vysoký věk) velmi aktuálně a dá se říct i nadčasově. V knize najdete spoustu zajímavých myšlenek a také vysvětlení, jak koncepty konzumerismu vlastně fungují. Dočtete se o tom, co je hybnou sílou nikdy nekončícího nákupního seznamu, chrámech konzumu, křehkosti statusu norem, odlišnosti a univerzálnosti, setkávání cizinců ve velkých městech a o spoustě dalším. Věřím, že i přes trochu náročnější čtení se vám bude kniha líbit a donutí vás k zamyšlení stejně jako mě.

Zdroj: Bauman, Z. (2020). Tekutá modernita. Portál.

Méně mít, více žít

Méně mít, více žít Obálka knihy Méně mít, více žít
Klára Haunerová
Populárně naučná
Grada
2019
208
Léňa

„Vzhledem k množství věcí, nadmíře informací, malicherným problémům, úkolům, které musíme denně zvládnout, a životu online přestáváme žít své životy, ubíjí nás to, dusíme se věcmi...“  (Haunerová, 2019, str. 9)

Česká autorka v knize poodhaluje svou cestu k minimalismu. Knihu pak dělí na dvě velké části - méně mít a více žít. V nich se dozvídáme, jaký vliv na nás mají nadbytečné věci a co s tím můžeme dělat, abychom se cítili ve svém životě více šťastní a spokojení.

V knize mě velmi zaujala kapitola “Úklid v praxi”, kde jsou popsány tři jednoduché způsoby, které můžeme denně používat při své minimalistické cestě. Například každou redukci věcí a vyklízení bychom měli dělit na dvě části - rozhodovací (Co chci vytřídit?) a tu hledající způsob jak (Jak se toho zbavím?). Myslím, že tento koncept by ve svém životě mohl aplikovat každý a výsledky jsou opravdu osvěžující, sama jsem to vyzkoušela. Věnovat pozornost bychom měli nejen své šatně, ale i spoustě zbytečným drobnostím, které doma máme, avšak je nepoužíváme nebo nám ta zabírají místo. A nesmíme zapomenout ani na občasný digitální detox, tedy odpojení se od digitálních technologií a především sociálních sítích. Na minimalizaci bychom se měli dívat ve vztahu k sobě samému, k ostatním, k penězům, ale i k naší planetě. Kniha je doplněna i o mnoho reálných příběhů, trefných citátů a stručných vystihujících myšlenek autorky, při kterých, troufám si tvrdit, si řeknete: “To je pravda, tak to prostě je.” Minimalismus je o úhlu pohledu, který může změnit a udělat náš život spokojenější a čistější. Pro dnešní dobu je tato publikace jako stvořená.

Zdroj: Haunerová, K. (2019). Méně mít, více žít: Najděte si vlastní cestu k minimalismu. Grada.

Proč cítím to, co ty

Proč cítím to, co ty: intuitivní komunikace a tajemství zrcadlových neuronů Obálka knihy Proč cítím to, co ty: intuitivní komunikace a tajemství zrcadlových neuronů
Joachim Bauer
Populárně naučná
Grada
2015
176
Nikča

„Většinou se to stává ještě před tím, než o tom stihneme začít přemýšlet: třeba bezděčně opětujeme milý úsměv. Jsou věci, která dokážou člověka odzbrojit rychleji než jakékoliv brutální násilí. Běžný život je plný spontánních projevů emocionální rezonance (tedy odezvy na stavy a myšlenky jiných osob).“ 

Zřejmě vás už někdy napadlo, proč bezděčně vracíte úsměv nebo zíváte, když zívá někdo jiný. Na tyto otázky a spoustu dalších se snaží odpovědět autor knihy, psychiatr a psychoterapeut Joachim Bauer. Kniha se věnuje tématu zrcadlových neuronů, které jsou základem emoční inteligence. Tyto specifické neurony jsou stimulátory motorických neuronů, umožňující pohyb jedince. Co je na nich tak výjimečné je to, že se v mozku aktivují i v momentě, kdy člověk pouze pozoruje pohyb někoho jiného. Daný pohyb je tak schopen „zrcadlit“, tedy napodobit. Autor v knize popisuje, jak je člověk díky těmto zrcadlovým neuronům schopen intuitivně chápat emoce druhých lidí a emocionálně s nimi rezonovat neboli prožívat s nimi jejich pocity. Vysvětluje to na termínu emocionální nákazy – lidé se emocionálně vžívají do nálady a situace, ve které se nacházejí ostatní a toto vžití nevědomě napodobují chováním nebo reakcí, která k danému pocitu patří (např. u vyprávění bolesti z trhání zubu zkřiví obličej). Kniha je velmi zajímavá, zrcadlové neurony jsou fascinujícím objevem italského vědce Rizzolattiho, který se jejich charakteristikou zabýval podrobněji a více odborně. Autor v knize popisuje spoustu příkladů ze života, při kterých jsou zrcadlové neurony aktivní. Klade také spoustu otázek, na které poměrně jednoduše odpovídá, alespoň však na neurobiologickém základu. Přesto jsem měla pocit, že ve mně vzbuzuje spoustu dalších otázek, po kterých budu muset pátrat ještě jinde. V jednotlivých kapitolách se věnuje tématům, jak ovlivňují zrcadlové neurony řeč, identitu, lásku, svobodnou vůli nebo také problému zrcadlení u dětí s autismem. Knihu doporučuji všem, kteří by se rádi s tématem zrcadlových neuronů chtěli seznámit.

Zdroj: Bauer, J. (2015). Proč cítím to, co ty. Grada.

Výraz emocí

Výraz emocí u člověka a u zvířat Obálka knihy Výraz emocí u člověka a u zvířat
Charles Darwin
Odborné
Portál
2020
350
Jana

„Začnu výkladem tří principů, jež podle mého zdání vysvětlují většinu výrazů a posuňků, jichž člověk a nižší živočichové bezpečně užívají pod vlivem různých emocí a pocitů.” (Darwin, 2020, str. 31)

Výraz emocí je odbornou knihou, která do nejmenších detailů (př. jaké svaly se zapojují) popisuje projevy jednotlivých emocí a lidského chování, řeči těla. V rámci knihy jsou představeny i detailní popisy chování a emocí u zvířat, čtenář tak sám může pozorovat možný evoluční vývoj. Kniha ovšem nedisponuje pouze vyčerpávající teorií. Autor mezi řádky vkládá i veselé historky, jelikož nejrůznější hypotézy často testoval na vlastní rodině (hlavně na dětech) nebo využíval přátele nebo sledoval náhodné kolemjdoucí. Také musím ocenit obrázky a četné ilustrace.

Přiznávám, že někdy se kniha četla svižně, jindy nám to spolu drhlo. Každopádně se jedná o dílo významného autora, které se opravdu dá dočíst J a to vřele každému doporučuji!

Zdroj: Darwin, Ch. (2020). Výraz emocí u člověka a u zvířat. Portál.

Transformace emoční bolesti v psychoterapii: terapie zaměřená na emoce

Transformace emoční bolesti v psychoterapii: terapie zaměřená na emoce. Obálka knihy Transformace emoční bolesti v psychoterapii: terapie zaměřená na emoce.
Ladislav Timuľák
Odborné
Portál
2020
288
Baja

„Terapeut udržuje zvídavé soustředění na to, co je nejvíce zraňujícím aspektem klientova sebezkoumání. Terapeut může prostě klást otázky jako: „Co je to nejtěžší? Co je nejbolestnější?“ Nebo by se mohl zeptat podrobněji: „Pokud byste setrval/a u toho pláče a nechal/a ho promluvit, co by řekl?“

Zdroj: Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolestí v psychoterapii. Portál.

Anotace knížky nám sděluje, že je vhodná pro účastníky profesních výcviků, profesionálům
v navazujícím výcviku a lidem se zájmem o terapii zaměřenou na emoce. Já osobně patřím do třetí skupiny a jako studentka psychologie, kterou zajímá téma emocí a jeho význam v terapeutickém procese, musím říct, že čím víc jsem byla v této oblasti neznalá, tím víc pro mě byla tato publikace přínosná. Mám však za to, že je velmi vhodné mít už jisté základy v oblasti přístupu zaměřeného na emoce. Autor se sice snaží mnohá témata představovat i v základech, nicméně v mnoha myšlenkách spíše odkazuje na početné sekundární zdroje. Oceňuji autorův přehled v početných zahraničních studiích, ovšem často v textu nalezneme neobvykle dlouhé odkazy na jiné zdroje, někdy i na tři řádky, které jistým způsobem narušují čtenářský zážitek. Musím zmínit, že kniha má dle mého potenciál na doplnění, protože v mnoha jejích částech jsem pociťovala potřebu dozvědět se o detailech nebo praktickém příkladu dané teorie. Timuľák ovšem v publikaci uvádí početné kazuistiky ve formě zápisů z rozhovorů, kterými čtenáře provází a ukazuje konkrétní techniky EFT (emotional focused therapy). Práci s emocemi vysvětluje od základů a v početných rovinách. Hodně zajímavé jsou podkapitoly, kde zmiňuje ochraňující hněv. Trochu mně mrzí, že měl autor potřebu mnohé věty opakovat. Kupříkladu větu, že za pociťovanými bolestnými skutečnostmi ze života klienta se skrývají nenaplněné potřeby, ke kterým je nutné v terapii směřovat, jsem četla příliš mnohokrát i když si dokážu uvědomit, že je to nesmírně důležitá informace pro práci s klienty. Mám za to, že čtenáři bude kniha nejužitečnější, pokud již nějakým způsobem pracuje s lidmi. Pro mě byla hezkým doplňkem k vzdělávacím kurzům do krizové intervence a online poradenství, kde zároveň absolvuji praxe, a proto jsem zmíněné teorie mohla aplikovat do práce s klienty.
Mohlo by být náročné si všechny zmíněné teorie jenom uchovávat v mysli pro použití
v budoucnu. Pro pochopení významu EFT Timuľák nabízí hezké vysvětlení, že tento přístup nepředpokládá, že lidé mají iracionální myšlenky, jak naznačují některé přístupy, ani se nezaměřuje na výklad toho, jak se nevyřešené konflikty projektují v každodenním fungování. Tento přístup souhlasí s tím, že lidé někdy nerozumí svým vlastním prožitkům a výsledným tendencím konat. EFT je hodně zajímavá a mám dojem, že mi chybělo, na jaký typ klientů je tato terapie vhodná. Nedokážu si například představit účinnost této terapie na klienty s poruchami příjmu potravy nebo mě hodně zajímá, jaké výsledky má na alexithymní klienty. Rozumím, že to není standard u odborných knih, ale myslím, že by to bylo hodně přínosné. Nicméně tuhle knížku rozhodně doporučuji všem již zmíněným v anotaci, protože je to obohacující a čtivá publikace.

Když ty nejsi ty: jak a proč přenášíme na druhé svoje pocity

Když ty nejsi ty: jak a proč přenášíme na druhé svoje pocity Obálka knihy Když ty nejsi ty: jak a proč přenášíme na druhé svoje pocity
Anita de Nennie
Populárně naučná
Portál
2020
183
Léňa

„Počítejte tedy vždy, když jste s někým mluvili, s tím, že jste si nevyměnili pouze slova, ale také pocity, jež ve vás ten druhý vyvolává, především ve styku s lidmi, kteří jsou pro vás důležití.“  (Nennie, 2020, str. 172)

Knihu vnímám jakou velmi cennou v oblasti emocí a komunikace. Věnuje se jak pojmu přenos, tak protipřenos. Teorie je vysvětlována na praktických příkladech a konkrétních lidech, což pomáhá k lepší představivosti a realitě. Autorka téma přenášení pocitů a jeho uvědomování si rozpracovává čtivým způsobem a snaží se zacházet i do praktických témat jako syndrom vyhoření, zneužití moci či domácí násilí. Mně osobně nejvíce zaujala kapitola týkající se osobních vztahů - jak v nich funguje přenos a protipřenos. Zde byly na příkladech hezky ukázány myšlenkové pochody a reakce konkrétních lidí, se kterými se setkáváme v průběhu celé knihy. Tyto ukázky však považuji také za menší negativum, protože mi občas přišly zdlouhavé, trochu nudné a zbytečné. Ale možná je to i proto, že téma přenosu a emocí už mi není úplně cizí a orientuji se v něm lépe, než ti, kteří se s ním setkávají prvně. Proto bych knihu doporučila především těm, kteří nemají o tomto tématu tolik znalostí a chtějí získat komplexní pohled na věc. Myšlenka, která mi nejvíce utkvěla v hlavě, je, že máme být co nejvíce sami sebou, což nám pomůže se osvobodit od pocitů a emocí, které na nás naložili ostatní a které nás vzdalují od nás samých. Tím si můžeme lépe uvědomit přenos a protipřenos – tedy to, co ostatní dělají s námi a my s nimi. 

Zdroj: Nennie, A. (2020). Když ty, nejsi ty. Portál.

Odhalené emoce

Odhalené emoce Obálka knihy Odhalené emoce
Paul Ekman
Odborné
Jan Melvil Publishing
2015
328
Luci

“Nejčastěji u nás emoce vznikají, cítíme-li
(odůvodněně či neodůvodněně), že se stane něco zásadního pro náš život, pro naše blaho. Ať v pozitivním, či negativním slova smyslu.“
(Ekman, 2015, str. 39.)

Publikace Odhalené emoce čtenářovi předkládá úvod do spletitého světa emocí. Nejenže téma spadá pod oblast psychologie, pohled na emoce je navíc obohacený o antropologický pohled. Na počátku najdeme původní informace o základních emocích jako je radost, smutek, překvapení, strach apod. Autor klade důraz na neverbální složku našich emocí. Souvisí to s jeho vlastním dlouholetým výzkumem emocí a neverbální komunikace. Na tomto podkladu prezentuje své poznatky a dokládá konkrétními případy z výzkumů realizovaných v různých koutech světa, napříč různými kulturami. Text je obohacený o názorné fotografie vyjadřující nejjemnější nuance výrazů, které autor důkladně popisuje. V knize dále nalezneme odpovědi na otázku, proč jsme vlastně emocionální bytosti a k čemu nám citový život slouží. Ekman se dále věnuje velkému (a vždy aktuálnímu) tématu zpracovávání vlastních emocí. Nabízí rady, jak může čtenář změnit, na které podněty reaguje emocionálně, popř. míru intenzity emoce. Zejména tato část s praktickými radami mi přijde velmi přínosná. Jelikož se autor podrobně věnuje neverbální složce emocí a kulturním souvislostem, nenalezneme v knize obecné teoretické zákonitosti emocí. Kniha je zaměřena spíše na praktické využití, než na teoretický výklad.

Zdroj: Ekman, P. (2015). Odhalené emoce. Jan Melvil Publishing.