Archivy: Literární revue

„V září 2004 napsala paní Duch v čase pod sedm hodin prvních 5555 desetinných míst čísla pí.“ (Dambeck, 2020, 88).

Dambeck se ve své knize snaží ukázat svět matematiky, který má očividně velmi rád. Zabývá se tu matematikou, která se dá využít v „běžném“ životě. A tak v knize vysvětluje, jak se dá zjednodušit násobení a dělení, jak okouzlit na večírku odmocňováním, jak fungují matematická kouzla nebo jak si zapamatovávat číselné řady, vázat kravatu či zabránit rozvazování tkaniček. Kniha je napsána čtivou formou bez přílišných termínů, její přehlednost a atraktivitu pak zvyšují obrázky, bez kterých by bylo podle mého názoru některé tipy nemožné pochopit. Oceňuji, že autor na konci každé kapitoly zařadil příklady na vyzkoušení nových triků z kapitoly, a přidal i zdroje, kde se dá téma hlouběji prozkoumat. I přes autorovu snahu je ovšem občas potřeba si trik přečíst vícekrát, než dojde k jeho úplnému porozumění.

Já jsem si z knihy odnesla hlavně pocit, že matematika nemusí být jen spousta čísel, ale pro některé lidi je to celoživotní koníček. Knihu bych doporučila převážně lidem, co mají opravdu rádi čísla a rádi si s nimi hrají, protože pro ně bude tato kniha rájem.

Zdroj:Dambeck, H. (2020). Vedle nul je jednička velké číslo: Matematické triky pro každý den. Portál. 

„Spousta lidí se domnívá, že s tím přece musí v nějakou chvíli přestat a že se začnou chovat rozumně. Oni, ale nikdy nejsou dost spokojení a neomezují se, dokud je nezastaví někdo silnější nebo když narazí na limity vlastního těla“ (Eddy, 2022, 43).

Proč jsou lidé natolik fascinováni osobami, u kterých převažují rysy velice konfliktní, často až narcistické a antisociální? Proč pořád dokola napříč různými zeměmi opakujeme tu samou chybu a volíme si tyto lidi jako své politiky, vůdce, či dokonce „zachránce“? Proč je těžké tyto lidi zastavit? A proč mají vždy tak silnou základnu těch, kteří je slepě následují? Na tyto, ale i na spoustu dalších otázek se nám snaží dát odpověď autor knihy Bill Eddy. Zároveň se snaží vysvětlit a dát nám praktické rady, jak se ze začarovaného kruhu vymanit, a jak s takovými osobami jednat.

Kniha je čtivá a stránky velmi rychle ubíhají. Líbí se mi, že autor používá grafy a nákresy, které slouží k lepší představě daného tématu. Na konci knihy můžeme najít přílohy, které jsou z části interaktivní a nutí čtenáře přemýšlet o situaci v jeho okolí. Autor umí jednoduše a stručně vysvětlit některé mechanismy lidské psychiky, které vedou k tomu, že v nás jistí lidé dokážou vyvolávat velmi silné emoce. 

Za mě jednou z mála vad na kráse, je skutečnost, že autor pochází z Ameriky, proto používá mnoho přirovnání nebo příkladů z jeho politického prostředí, což pro mě znamenalo, že jsem se sem tam jako neznalá politické situace v USA ztrácela. Celkově je, ale kniha zajímavá a nabízí spoustu podnětů a rad pro širokou veřejnost a možná ještě více pro ty, kteří se v politických kruzích pohybují.

Zdroj: Eddy, B. (2022). Proč volíme psychopaty a jak to zastavit. Praha: Portál.

„Poté co lady Macbethová úspěšně navedla svého manžela k vraždě krále Duncana, ji pronásleduje klamná představa, že ze svých rukou už nikdy nesmyje stopy krve. …Je to všechno jen Shakespearova dramatika? Nebo snad přání morální čistoty skutečně nutí člověka k tomu, aby se myl?“ (Nitikin, Hennecke a kol, 2017, 22).

Kniha nám populárně naučnou formou představuje výsledky psychologických výzkumů napříč nejrůznější problematikou. Stručně vždy nastíní problém, popíše metody výzkumu a jeho výsledky. Autorky se snaží výzkumy přiblížit veřejnosti zábavnou formou, a proto nelze čekat informace jako přesné statistické výsledky nebo formulace hypotéz. Příjemně mě ovšem překvapilo, že každý výzkum je na konci knihy ocitován a čtenář si může dohledat více dle vlastního zájmu. Témata výzkumů jsou velmi zajímavá stejně jako jejich výsledky. Některé ze zmíněných výzkumů se zabývají například tím, proč hurikány s ženskými jmény více zabíjejí nebo zkoumají vlivu sledování emočně neuspokojivých cílů na kalorické hodnoty jídla. Kniha neobsahuje psychologické termíny a není náročná na čtení. Z tohoto důvodu je podle mého názoru vhodná i pro laickou veřejnost. Stručně by se kniha dala shrnout tak, že i věda může být zábavná.

Zdroj: Nikitin, J., Hennecke, M. a kol. (2017). Nevěřte tvořivým a dalších 99 psychologických výzkumů. Portál.

„Tato kniha obsahuje většinou hádanky o poznání lehčí než Heuréka od Heinricha Hemmeho. Hlavně se na rozdíl od ní obejdete bez jakéhokoliv matematického aparátu – postačí první stupeň základní školy. Na druhé straně je zařazeno mnohem více hádanek jazykových.“ (Eastaway & Wells, 2020, 8).

Čtení knížky ve mě vzbuzovalo velkou zvídavost. Častokrát jsem nečekala, že u ní vydržím s pozorností déle než půl hodiny, a nakonec mě hádanky vždy překvapily a nemohla jsem se dočkat další. Oceňuji nápovědy, které jsou při každé hádance napsané, protože jsem častokrát  chtěla úlohu vyřešit, no došly mi nápady. Nápovědy dokážou udat nový směr úvah, přičemž jen tak lacino neprozradí řešení. Na konci knížky najdete  hezky popsaná i správná řešení, častokrát i s ilustracemi, které mnohdy pomáhají. Co pokládám za nevýhodu je to, že k některým řešením by bylo nejlepší použít určité pomůcky (ke kterým konec-konců nabádají i samotní autoři), které například na cestách nebo někde v čekárně nemusí být na dosah a může to být trochu frustrující pocit. Nicméně musím uznat, že hledání řešení mě bavilo a úkoly nevyžadovaly vysoké znalosti matematiky. Má subjektivní zkušenost je taková, že mě ani nefrustrovalo se někdy vzdát a přečíst si řešení, protože jsem přišla na to, že jsem byla k správnému řešení blízko a ten pocit byl také postačující a příjemný. Myslím, že kniha je vhodná minimálně pro studenty střední školy. Velmi úsměvným momentem pro mě bylo, když jsem díky úkolu získala nápad, jak si předložením zmíněného úkolu vydělat 5 euro, pokud se mi podaří tak trochu obelstít kámoše. Věřím však, že tato kniha může dát čtenářům vícero nápadů, kterými by mohly ohromit své okolí. 

Zdroj: Eastaway, R & Wells, D. (2020). 100 mozkocvičných hádanek. Portál.