• Literární revue



    Literární revue je projekt , ve kterém studenti psychologie píšou recenze na přečtené knihy s psychologickou tématikou. Psychologických knížek je mnoho a v dnešní uspěchané době času málo. Proto pro vás připravujeme každý měsíc recenze na různě laděná témata, jak na odborné, tak i populárně naučné knihy. Například v měsíci květnu jsme pro vás měli připravené téma lásky, v září jsme se věnovali tématu osobního rozvoje. Pokud budete sledovat naše sociální sítě, možná budete moct o některém dalším tématu rozhodnout i vy! V recenzích se dočtete základní informace o knize, co od ní můžete očekávat, co se na knížce recenzentovi líbilo i nelíbilo, případně vám prozradí zajímavou myšlenku, o které se dočetl. Každý čtenář si pak určitě vybere tu pravou knihu pro něj, ať už je to student, odborník či zájemce o psychologii!

  • Spolupracujeme s nakladatelstvími:

  • Procházet knížky

Léčba smyslem

Léčba smyslem Obálka knihy Léčba smyslem
Viktor E. Frankl
Populárně-naučná literatura
Portál
2021
182
Pája

„Humor a hrdinství odkazují k výhradně lidské schopnosti sebeodstupu. Díky ní člověk dokáže nejen poodstoupit od nějaké situace, ale také sám od sebe. Může si zvolit, jaký postoj vůči sobě zaujme. Tím skutečně zaujímá stanovisko vůči svým vlastním somatickým a psychickým podmínkám a determinantám“ (Frankl, 2021, 19).

 

Autor ve své knize vymezuje logoterapii jako psychoterapeutický směr, který stvořil. Vysvětluje, jak a kdy terapie funguje a pojednává také o konkrétních technikách a jejich využití v adekvátních případech. Spíše něž na velkém množství technik, které by chtěl představit, se zaměřuje na jejich detailní vysvětlení. Vše dokládá citáty významných lidí a kazuistikami. Kniha mi přišla čtivá a rozhodně jde o zajímavý a obohacující pohled na svět, který stojí za to poznat. I když autor podle mého názoru občas až příliš zabíhá do filozofických témat. Ovšem pokud je vám koncept důležitosti smyslu života v terapii blízký, doporučuji k přečtení.

Zdroj: Frankl, V. E. (2021). Léčba smyslem: Základy a aplikace logoterapie. Portál.

Smysl života

Smysl života Obálka knihy Smysl života
Alfred Adler
Populárně-naučná literatura
Portál
2021
231
Pája

“Ti, kdo se snaží, budují a přispívají k rozkvětu lidstva. Ale význam mají i ti, kdo se jim stavějí na odpor. Svými omyly a chybami páchají větší či menší škody a nutí tak druhé vynakládat větší úsilí“ (Adler, 2020, 76).

 

Kniha nabízí souhrn stěžejních myšlenek Alfreda Adlera, zakladatele Individuální psychologie, v uceleném díle. Autor zde nastiňuje nejdůležitější pojmy jeho teorie jako pocit sounáležitosti, komplex méněcennosti a nadřazenosti. Poukazuje také na vývoj v dětství a na problematiku hýčkaných dětí. Vzhledem k tomu, že Adler nešetří obraznými přirovnáními, vlastními termíny a do své teorie zahrnuje celou svou životní filozofii, dílo je obtížnější na čtení. Doporučila bych jej spíše zkušenějším čtenářům nebo čtenářům, kteří mají chuť se nad autorovými názory více zamyslet a věnovat knize více času.
Mě osobně kniha donutila k zamyšlení nad pocitem sounáležitosti a současnou situací společnosti. Nejvíce mě přitom „pobavila“ či zaujala autorova myšlenka, že společnost se nutně musí v budoucnu přibližovat k pocitu sounáležitosti. Nicméně mě trochu mrzelo, že autor nám mnoho svých myšlenek pouze předkládá k věření a nijak je nedokazuje, což však na jeho obranu bylo tehdy v psychologii běžné. Na závěr bych tedy jen dodala, že kniha je příjemným náhledem do teorie jednoho z významných mužů psychologie.

Zdroj: Adler, A. (2020). Smysl života. Praha: Portál.

 

Mandaly

Mandaly Obálka knihy Mandaly
Carl Gustav Jung
Populárně-naučná literatura
Portál
2021
200
Nella

„Zlepšení všeobecného zla začíná u jednotlivce, a to jen tehdy, když volá k zodpovědnosti sebe, nikoli druhé" (Jung, 2021, str. 51).

 

Jung nám nabízí unikátní vhled do vnitřního světa konkrétních lidí skrze tvoření mandal. Kniha obsahuje několik autentických výtvorů Jungových pacientů s následným výkladem slavného psychiatra. Můžete se dozvědět, jaké obrazce tvoří pacienti se schizofrenií či děti rozvádějících se rodičů. Jung nám u každého obrazce nabízí niterný a vyčerpávající výklad, ve kterém nezůstává pouze na poli psychologie, ale zasahuje i do náboženství, literatury či mytologie. Rozhodně se tedy nejedná o oddechovou knihu plnou hezkých obrázků, ale jde o velmi náročnou knihu, ve které se budou lépe orientovat ti, kteří již s Jungem mají zkušenosti a zároveň disponují i mezioborovými znalostmi. Skrze nádherné mandaly Jung otevírá a rozpitvává duše do malinkých částeček, které důkladně interpretuje. Pro mne toto dílo bylo náročné na čtení, i když jsem Junga nečetla poprvé. Je dobré si dohledávat odkazy, jelikož výklady mandal obsahují mnoho cizích termínů. Jung zde při popisu mandal zabíhá do světa umění, biblických motivů, ale třeba i východní filozofie. Vykládá obrazce skrze barvy, Bohy nebo přírodní živly, představuje nám poezii známých básníků, klade význam tam, kde by ho mnozí z nás nehledali.
Četbu této knihy doporučuji opravdovým zájemcům o Junga. Jedná se o mistrné dílo, ovšem kvůli své náročnosti, určené pouze pro pár vyvolených, kteří jsou ochotni se spolu s Jungem ponořit do spletitého světa symbolů.

Zdroj: Jung, C. G. (2021). Mandaly: Obrazy z nevědomí. Portál.

Tajemství vůní a chutí

Tajemství vůní a chutí Obálka knihy Tajemství vůní a chutí
Hans Hatt, Regine Dee
Populárně-naučná literatura
Portál
2021
144
Baja

„Vůně jsou klíč, který nám znenadání otevírá dveře do minulosti. Překvapí nás vzpomínkami, o nichž jsme byli přesvědčeni, že jsme je už dávno zapomněli“ (Hatt, & Dee, 2021, 23).

 

Tato již na pohled zajímavá a ojedinělá publikace se zaměřuje na poměrně široké téma vlivu vůní a chutí na naši psychiku. Knížka je členěna do kapitol, v nichž se autoři věnují tématům jako vliv chutí na náladu, tajemství svádění či tělesné pachy, a dále se zaměřují například na chuť vína, čokolády, nebo i vliv feromonů na naše prožívání a chování. Kniha má potenciál nám objasnit, proč některé lidi opačného pohlaví podvědomě upřednostňujeme víc než jiné a můžeme díky ní třeba i změnit pohled na naše vlastní techniky svádění. Popisuje i možnosti cvičení lepšího vnímání a odlišování chutí a vůní a její poslední kapitola nastíňuje i možnosti testování svého čichu a chuťových pohárků, čím se stává hodně zajímavou. Oceňuji, že se dá otevřít na jakékoliv stránce a můžeme ji číst s plným porozuměním, jelikož jednotlivé kapitoly na sebe nenavazují. Je tedy v pořádku přeskočit i takové podkapitoly, které nejsou až tak zajímavé. Líbí se mi, že autoři představují i taková témata, na jaké jsem ani za několik let studia psychologie nenarazila, jako například, že pach smrti vyvolává sympatie nebo že vůně jablečného závinu vzbuzuje pocit bezpečí. Knížka má tedy moc zapůsobit jak na studenty psychologie tak i na širokou veřejnost. Ostatně kdo by se nechtěl dozvědět, jak se levné víno změní v ušlechtilé?

Zdroj: Hatt, H., & Dee, R. (2021). Tajemství vůní a chutí: Jak působí na naši psychiku. Portál.

Tajemství ve vaší hlavě

Tajemství ve vaší hlavě Obálka knihy Tajemství ve vaší hlavě
Lenka Šnajdrová
Populárně-naučná literatura
Portál
2021
222
Léňa

„Existují i úplně jiné cesty, jak si popovídat se svou nevědomou částí. Všechny však mají něco společného - žádná z nich není úplně snadná. Ne snad proto, že byste potřebovali nějaké speciální dovednosti. Jediné, co nutně potřebujete, bývá odvaha. Pokud se začnete zajímat o nevědomí, najednou objevíte úplně nový svět. Neplatí tam pravidla, která jste si zvykli považovat za závazná. A vaše jistota, co je dobro a co zlo, se pomalu rozplyne“ (Šnajdrová, 2021, str. 59).

 

Kniha vypráví především o snech a nevědomí. V úvodu zmiňuje poznatky Freuda, ale i Junga či Adlera. Autorka si dala práci, aby kniha nevyzněla jako učebnice a pouhý souhrn teoretických informací, ale čtenáře hezky postupně provází poznatky ze světa nevědomí. Na konci kapitoly vždy nejzákladnější myšlenku shrnuje v rámečku. V knížce jsou obsaženy i návody a postupy, jak se svým nevědomím pracovat a napojit se na něj. Pro mě osobně bylo zajímavé si tyto způsoby na sobě vyzkoušet. Nejvíce se mi líbila kapitola o snech, protože to vnímám jako velmi tajemnou oblast naší mysli, což autorka svým výkladem potvrzuje, ale taktéž nabízí možnosti, jak si v této oblasti porozumět.
Knihu bych doporučovala především těm, kteří se zajímají o hlubinnou psychologii, mají blízko k učení S. Freuda a chtějí se více dozvědět o snění a lépe poznat svůj nevědomý život.

Zdroj: Šnajdrová, L. (2021). Tajemství ve vaší hlavě, aneb, Co nevíte, že víte. Portál.

Sny jako řeč nevědomí

Sny jako řeč nevědomí Obálka knihy Sny jako řeč nevědomí
Robert A. Johnson
Populárně-naučná literatura
Portál
2020
247
Jana

“… dokonce i krátký, zdánlivě bezvýznamný sen se nám snaží sdělit něco, co potřebujeme vědět. Sny nikdy neplýtvají naším časem (Johnson, 2020, 55).”

 

Sny jsou velmi atraktivním tématem z pole psychologie, které se nám autor snaží ve své knize představit z pohledu psychoanalýzy. Na úvod bych ráda uvedla, že právě pohled z psychoanalýzy mi trochu kazil dojem z knihy – ale pokud Vám nevadí, směle se začtěte!
Kniha je svým způsobem rozdělena na dvě části. První část čtenáře seznamuje s teoriemi výkladu snů z psychoanalýzy – a na můj vkus se jedná o zbytečně dlouhou a mnohdy opakující se část knihy. V druhé části autor představuje 4. krokový návod, díky kterému můžeme vykládat a interpretovat vlastní sny. Chtěla bych ocenit autora za opravdu mnoho ukázek snů, jejich rozboru napříč čtyřmi kroky s konečnou interpretací.
Kniha mě celkově příliš neoslovila, a to především kvůli psychoanalytickému pohledu, jehož nejsem fanouškem. Samotné 4 krokové cvičení jsem se snažila vyzkoušet, ale musím se přiznat, že jsem neměla moc velkou motivaci dojít z kroku 1 do kroku 2. Avšak i z pohledu „ne-psychoanalytika“ mi kniha předala pár cenných, zajímavých informací a asi si i bez 4 kroků začnu svých snů všímat více.

Zdroj: Johnson, R. A. (2020). Sny jako řeč nevědomí. Portál.

Fenomén hypnóza

Fenomén hypnóza Obálka knihy Fenomén hypnóza
Jiří Zíka
Odborná
2011
224
Léňa

“Je spousta vyškolených hypnotizérů. Ale já říkám, že hypnotizér je ten, kdo dělá hypnózu denně. Pokud to někdo dělá třikrát čtyřikrát týdně,není to pro mě hypnotizér, ale člověk, který používá hypnózu. (Zíka, 2011, str. 10.).”

Cílem knihy je vysvětlit fungování hypnózy, mýty o ní a její případné zneužití.
Věděli jste, že ne každý  může být zhypnotizován? Že někteří z nás jsou více sugestibilní než ostatní? A to, že jedinec v transu prožívá čas odlišně? Na tyto otázky a mnoho dalších jsem dostala jasnou a srozumitelnou odpověď. Kniha mi objasnila všechny pověry, které jsem o hypnóze slyšela, a že jich nebylo málo. Dokonce je v ní i kapitola o tom, jak se naučit autohypnóze. A nejlepší bylo, že součástí knihy je i CD, které vám poskytne další pohled na věc.

Zdroj: Zíka, J. (2011). Fenomén hypnóza. Praha: XYZ.

Když se introvertka vdá

Když se introvertka vdá Obálka knihy Když se introvertka vdá
Debbie Tung
Populárně-naučná literatura
Portál
2020
160
Denča

On: „Auvajs! Řízl jsem se do prstu!“

Ona: „Nevypadá to tak zle. Jen ti to zalepím a bude to dobré.“

On: „Bude ale asi lepší, když nebudu mýt nádobí, co?“

         (Tung, 2020, str. 53).

 

Kniha Když se introvertka vdá je sérií krátkých komiksových příběhů, které vtipným způsobem ukazují soužití dvou lidí krátce po svatbě. Ve velkém množství vykreslených situací se pravděpodobně najde každý pár, který si zvyká na společný život, nehledě na to, zda jsou tito lidé spíše introvertní nebo extrovertní povahy. Čtení je díky poutavým obrázkům velmi nenáročné a příběhy jsou o to zábavnější, když čtenář zjistí, že stejné situace sám zažívá. Některé příběhy mě velmi pobavily, některé byly milé a některé na můj vkus možná až moc „sladké“.

Kromě pobavení, které je pro tuto knihu klíčovým prvkem, přináší i uvědomění si toho, že některé malichernosti jsou součástí životů všech párů a nejen našeho. Díky tomuto poznání může být příště snazší přejít podobné nedokonalosti ve vztahu s úsměvem.

Zdroj: Tung, D. (2020). Když se introvertka vdá. Praha: Portál.

Nenásilná komunikace v praxi

Nenásilná komunikace v praxi Obálka knihy Nenásilná komunikace v praxi
Marshall B. Rosenberg
Populárně-naučná literatura
Portál
2020
262
Ewa

„Láska neznamená, že popřeme sami sebe a obětujeme se pro druhé. Znamená, že upřimně vyjadřujeme svoje pocity a potřeby a empaticky vnímame potřeby a pocity toho druhého“ (Rosenberg, 2020, s. 53).

 

Citát je z časti, kde sa autor venuje konfliktom v partnerských vzťahoch. Vybrala som ho práve kvôli atraktivite tejto kapitoly pre väčšinu čitateľov. Nenásilná komunikace v praxi je voľným pokračovaním knihy Nenásilná komunikácia, v ktorej sa podrobnejšie rozoberá tento komunikačný model teoretickým spôsobom. Avšak, krátke teoretické uvedenie do problematiky nás neminie ani v úvode tejto knihy. Ďalšie kapitoly sa venujú konkrétnym problémom podaných pomocou rozhovoru autora a obyčajného človeka. Autor postupne poukazuje na nami často používané chyby v komunikácii, a následne prirodzeným spôsobom radí ako ich pozmeniť. Okrem toho, že sa venuje problematike komunikácie v partnerských vzťahoch nás naučí lepšiemu naslúchaniu, pracovaniu s hnevom a duchovnosťou, a taktiež nás prevedie aj výchovou detí. Knihu odporúčam všetkým, ktorí chcú posunúť svoju komunikáciu na vyšší level alebo chcú zlepšiť niektoré zo spomenutých odvetí. Nesmieme však zabúdať, že k nadobudnutiu všetkých zmienených zručností nestačí len prečítať si knihu, ale je potrebný pravidelný tréning, využívanie komunikačných zručností v praxi, či postupné sa vracanie späť ku knihe.

Zdroj: Rosenberg, M. B. (2020). Nenásilná komunikace v praxi. Portál.

Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství

Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství Obálka knihy Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství
Amy Sutherland
Populárně-naučná literatura
Portál
2020
176
Baja

„Jako první mě cvičitelé naučili, že se musím „podívat do zrcadla“. Jen tak budu schopná uvažovat jako cvičitel exotických zvířat. Musím změnit samu sebe. Tohle břemeno je jen a jen moje, ať se mi to líbí, nebo ne“ (Sutherland, 2020, 41).

 

Čtením knihy jsem cítila, že má očekávání od ní nejsou naplněna. Uvědomila jsem si ale, že má očekávání byly nesprávné. Název sděluje čtenáři, že se jedná o příběhy autorky, avšak anotace dává pocítit, že se člověk naučí početným prakticky aplikovatelným tahům do vlastního života. Pravda je, že autorčiny příběhy jsou zatížené jejím subjektivním prostředím, které má každý z nás jiné. Z toho důvodu se opovažuji nastínit, že její poznatky a zkušenosti se zvířaty se častokrát nedají tak aplikovat, jak to líčí. Chtěla bych hlavně zmínit, že se nejedná o odbornou publikaci. Sutherlandová někdy v textu zmiňuje psychologické termíny (např. podmiňování, desenzibilizace, přenesená agrese), které i vysvětluje a snaží se poukázat na to, jak je možná jejich aplikace do života zvířat. Jsou to však velmi jednoduše podané definice zaměřené hlavně na praktické pochopení. Nicméně s většinou takových exotických zvířat se nepotkáme, takže můžeme tiše obdivovat to, co zažila. Je to příjemné čtení. Ale mně neuspokojilo z toho důvodu, že mým cílem bylo se naučit něco lépe aplikovatelného. Avšak čtení o jejích zážitcích ze zvířecí školy bylo vskutku fascinující. Trochu mi vadilo, když měla autorka početnou snahu se čtenáři vypovídat bez toho, že by tam mohl podchytit něco obohacujícího. Avšak smysl pro humor se jí v takových pasážích musí nechat. Ti z vás, kteří nemají rádi behaviorismus, se budou  zvedat ze židle, protože celý její výcvik spočívá na základech behaviorismu, čehož důkazem je hláška „Na každý problém existuje behaviorální řešení“ (Shutherland, 2020, 32). Oceňuji však její zmínku o tom, co v lidské říši představuje ekvivalent trestu – odnětí náklonnosti, uznání nebo čehokoliv jiného, co potřebujeme ke štěstí. Líbí se mi, že vyzdvihuje myšlenku větší významnosti odměn než-li trestů. Navzdory mému zklamání musím zmínit i několik jejích povedených myšlenek, mezi které patří, že když někoho něco baví samo o sobě, tak je čím dál těžší ho přimět k tomu, aby s tím přestal – musíme mít pro něj odměnu, která pro něj znamená více než ono chování, nebo taky to, že progresivní cvičitelé odměňují chování, které je pro ně žádoucí, a ignorují chování, které žádoucí není. Další významnou myšlenkou bylo, že pokud někdo navzdory neutěšivé situaci dostává jakousi odměnu postačující k jejich setrvačnosti, tak se obvykle nesnaží o více. Například její kamarádka, která setrvává v neutěšeném vztahu – její přítel jí hází makrelu dost často na to, aby zůstala a čekala na další. Musím však zmínit, že s výjimkou těchto (a možná ještě několika málo jiných) myšlenek pro mně bylo čtení knihy málo přínosné. Pokud Vás však zajímají zvířata a chcete strávit oddechový večer s knížkou, tak Vám ji doporučuji.
Zdroj: Sutherland, A.