Archivy: Literární revue

„PŘEHLÍDKA NETVORŮ. Zvládat silné emoce prostřednictvím humoru a fantazie přináší značnou úlevu. Každé dítě nakreslí svou emoci jako netvora: “Jak vypadá moje nestvůrka? Některá je naštvaná, jiná smutná nebo ustrašená.” Když všechny děti nakreslí své emoční nestvůry, jejich výkresy vystavíme třeba na nástěnce a ukážeme si tak, že nikdo není na své emoce sám. Máme je všichni a je jich mnoho“ (Grubert, 2022, str. 20).

Kniha se věnuje dětem v předškolním a mladším školním věku. Autorka uvádí 50 her, které pomáhají dětem konstruktivně zvládat silné emoce jako například vztek, strach či neklid. Využít ji mohou jak pedagogové, tak rodiče. Každá hra je jednoduše vysvětlena pár větami. Skvělé je, že většinou hry nevyžadují nikterak náročné pomůcky a přípravu dopředu. Některé hry jsou doplněné i o další pokračování či malé zamyšlení. Mně osobně se moc líbí, jak zajímavě autorka hry pojmenovala. Např. Roztřesený pudink, Čokopoklonový trůn., Šeptací pytlík aj. Jediné, co bych uvítala, je, kdyby u každé hry byla uvedena věková kategorie dětí, pro kterou se nejvíce hodí. Hry se dají samozřejmě přizpůsobit a čtenář sám nejspíš vycítí, pro jak staré děti by byla hra nejvhodnější. I přesto by však tato informace mohla ušetřit čas při hledání a výběru té správné.

Zdroj: Grubert, A. (2022). Hry pro zvládání emocí: pro děti 4-10 let. Portál.

„…mějte na paměti, že důvod, proč se tomu říká spektrum, spočívá v tom, že žádné dvě děti nejsou úplně stejné. Každé začíná svou cestu v jiném bodě spektra a každé postupuje po vývojové trajektorii svým tempem a s výhradně vlastní, stoprocentně oprávněnou perspektivou“ (Notbohm, 2021, str. 22).

Tato skvělá kniha seznamuje čtenáře se světem dětí na spektru. Autorka v knize uvádí pohled na autismus a to, jak o autismu mluvíme a jakou dáváme dětem s autismem nálepku. Kniha obsahuje deset hlavních kapitol, přičemž je každá kapitola věnovaná některé oblasti, která je u dětí s autismem jiná než u běžných dětí. Kapitoly se týkají například smyslového vnímání, uvažování, komunikaci, socializaci apod. Skrze celou knihu autorka pracuje s tématem nálepkování autistů a upozorňuje na to, že když budeme dávat do souvislosti děti s autismem a „zdravé děti“, tak z autistů tak vlastně nevědomky činíme ty „nemocné – nemohoucí“. Jenže autorka poukazuje na to, že se nejedná o nemoc (tudíž o něco, co by šlo vyléčit), ale že autismus je mnohem složitější a součástí osobnosti daného dítěte. Tuto myšlenku rozvíjí především z důvodu, že velmi záleží na tom, jak k dětem s autismem přistupujeme, zda se na ně díváme jako na „nemocné“ nebo na „jiné“. Náš přístup k dítěti ovlivňuje totiž to, že se nám může za nálepkou ztrácet jeho osobnost a individuální potřeby, a to především kvůli případným předsudkům či stereotypním očekáváním od dětí s autismem. Náš přístup k dítěti ovlivňuje vnímání dítěte. Za nálepkou “autismus” se může ztratit osobnost dítěte a jeho individuální potřeby, a to právě kvůli případným předsudkům a očekáváním od dětí s autismem.
Myšlenky autorky se mi velmi líbily a velmi jsem s nimi souzněla. V knize se laickým, srozumitelným jazykem a nenásilnou formou dočtete nejen o základních problémech, které děti s autismem tíží, ale také to, jak k dětem a jejich citlivosti přistupovat. Od knihy však neočekávejte odborné termíny či odbornější základ. Ačkoliv je kniha určena především rodičům dětem na spektru, tak ji doporučuji všem, kteří by se rádi s tímto tématem seznámili, ať už se jedná o nováčky v tomto oboru nebo pracující s dětmi na spektru.

Zdroj: Notbohm (2021). 10 věcí, které by vaše dítě s autismem chtělo, abyste věděli. Portál.

„Vždycky se na začátku snažil několikrát prodýchat a vlezl si přitom pod padák a celý se stulil do klubíčka a ještě si dal před sebe ruce. Schovka pod padákem zabírala, padák pomohl, proto s panem zahradníkem vymysleli tajemné slovo PAPO (PAdák POmáhá), což byl pro Tima signál, kterým mu pan zahradník napověděl, když se chtěl Tim začít vztekat a ošklivě se zachovat“ (Michalová & Kratochvílová, 2022, 64.).

Sociální dovednosti jsou jednou ze základních kompetencí, které si děti v průběhu života osvojují. Autorky v této knize představují program, který je vhodný právě k nácviku těchto dovedností a je určen pro všechny, kteří pracují s dětmi školkového věku ať už individuálně nebo skupinově. Jednotlivé kapitoly jsou vždy krátké a obsahují motivační příběh, který je na začátku čten dětem. V rámci tohoto příběhu se setkáme s holčičkou Áďou a mimozemšťanem Timem, kteří se ve školce potkávají s různými sociálními situacemi jako například poděkováním, relaxací, dodržováním hygieny apod. Na tento příběh vždy navazují úkoly a hry, které autorky doporučují v rámci jednotlivých dovedností s dětmi provádět a procvičovat. Zároveň je téměř každá lekce doplněna barevnými pracovními listy, se kterými je možno dále pracovat. Právě tuto názornost a doplnění musím velmi ocenit, protože celá kniha byla velmi hezky zpracovaná a moc se mi líbilo i grafické zpracování celého programu. Aktivity byly zároveň popsány velmi srozumitelně s možností přizpůsobovat je skupině a konkrétním dětem. Velmi se mi líbil také příběh pro děti, který sám o sobě byl velmi čtivý, a tak trošku mě vrátil do dob, kdy jsem ještě četla dětské knihy. Velmi se mi také líbila strukturovanost knihy a stejná struktura v každé kapitole, což velmi usnadňovalo orientaci v knize a případné pozdější dohledání. Z psychologického pohledu také oceňuji zasazení celého programu do vývojových teorií a také to, že téměř každá kapitola byla doplněna o aktivitu věnující se pomoci dětem s nějakým onemocněním, postižením nebo handicapem. Myslím si, že kniha je vhodná pro všechny, kteří pracují s mladšími dětmi ve školce, ať už pro učitele, poradce ale i rodiče, kteří doma takové dítě mají a chtějí s ním tyto aktivity více rozvíjet a dovedu si představit, že i já bych jednou v budoucnu tento program využila.

Zdroj: Michalová, Z., & Kratochvílová, A. (2022). Sociální dovednosti v mateřské škole: aktivity k minimalizaci nevhodného chování v předškolním věku a posilování sociálních dovedností. Grada.

“Dětské trauma vyžaduje znalosti této problematiky tak, aby nedocházelo k chybám v diagnostice a nastavení podoby intervence a péče o traumatizované děti (Jochmannová, 2021, 177).”

Tato kniha představuje v první části převážně stručný, za to ale výstižný popis problematiky traumatu s bližším zaměřením na dětskou populaci. Autorka se věnuje historii, definicím a diagnostickým kritériím traumatu a PTSD z hlediska dostupných klasifikací (DSM-5, MNK-10 i ICD-11), jejichž přístupy mezi sebou porovnává a poukazuje na důležité změny. Přikládá také rozsáhlý popis projevů a následků traumatu (z hlediska neurobiologických změn, disociací a somatických projevů) a jednotlivých kategorií i subkategorií poruch, které s traumatem souvisí. Důležitou součástí publikace je část věnovaná diagnostice, kde autorka představuje postřehy i statistická zjištění z praxe, mimo jiné v souvislosti s diferenciální diagnostikou. Zde se věnuje především přesahům diagnóz traumatu a syndromu ADHD u dětské populace. V návaznosti na diagnostiku dále představuje nahlížení na dětské trauma v jednotlivých resortech (sociální, zdravotnictví a školství) a zdůrazňuje užitky a potřebnost komplexního náhledu na tuto problematiku. Také nastiňuje výčet a popis principů a jednotlivých programů terapie traumatu u dětí a s nimi spojená rizika. Závěrem se autorka věnuje posttraumatickému růstu v souvislosti s dalšími osobnostními změnami vlivem prožitého traumatu. V druhé (speciální) části je v knize představen výzkum traumatu u dětí z let 2017-2019. Jedním ze zajímavých zjištění je, že u celkového výzkumného souboru dětí bylo zjištěno průměrně šest traumatických událostí (v rozmezí od 2 do 15 událostí), ze kterých dále vyplývá shoda symptomů pro diagnózy PTSD a ADHD spolu s dalšími specifickými rozdíly podle jednotlivých resortů odborné péče.

Zdroj: Jochmannová, L. (2021). Trauma u dětí. Grada.